Malí draví dinosauři vytvářeli společná hnízda
Skutečnost, že se z opeřených dravých dinosaurů vyvinuli ptáci je dnes všeobecně uznávaný fakt. Avšak o tom jak tito dinosauři hnízdili, jak se vyvíjela jejich vejce nebo jak měnili svoji tělesnou teplotu, se donedávna vědělo jen velmi málo. Nová studie, která se zaměřila na skořápky vajec dinosaura druhu Troodon formosus odhalila překvapivá zjištění.
Troodon byl drobný, rychlý, asi dva metry dlouhý dinosaurus, který obýval polopouštní oblasti dnešní Severní Ameriky před přibližně 77 miliony let. Na jeho těle se nacházely znaky, které ho společně s jeho bratranci dromaeosaury, k nimž pařili známí velociraptor a deinonychus, sbližovbaly s ptáky. Jednalo se především o duté a lehké kosti a tělo pokryté peřím. V tlamě se nacházely zvláštně vroubkované zuby, které mu vynesly jméno Zraňující zub. Ve skutečnosti se však více podobaly zubům některých býložravách dinosaurů, což naznačuje, že se mohl živit také rostlinami. Při lovu živé potravy mu pomáhaly srpovitě zahnuté drápy na nohou, kterými si mohl přidržet menší kořist nebo se jimi přichytit na větších zvířatech, přičemž opeřenými předními končetinami udržoval rovnováhu a útočil tlamou.
Samice těchto dinosaurů snášely vejce, která se svým tvarem více podobala vejcím ptáků s užší špičkou a širším dnem, než kulatým vejcím plazů. Vejce nebyla čistě bílá, ale výrazně zbarvená, podobně jako například u australského ptáka kasuára a částečně ponořena do země, z čehož lze usuzovat, že na nich samice seděly a zahřívaly je. Pomocí nové metody se vědcům podařilo zjistit, že se skořápky vajec troodonů tvořily při teplotě 30 a 42 stupňů Celsia, což by odpovídalo tělesné teplotě samic. Tato schopnost změny tělesné teploty byla zjištěna i u dnešních ptáků. Vědci dále porovnali rychlost tvorby skořápek u několika skupin plazů a ptáků, aby dokázali určit, které skupině se v tomto ohledu troodon více podobal. Skořápky ptáků se tvoří rychlejí, protože jsou schopni snášet vždy jen jedno vejce, narozdíl od plazů. U troodona však byla zazanamenána pomalejší tvorba skořápky, která napovídala tomu, že dokázal snášet více vajec najednou.
Podle výpočtů zahrnujících tělesnou hmotnost troodona a skořápek jeho vajec tak tento dinosaurus během hnízdění dokázal snést 4 až 6 vajec. Zmíněný počet však neodpovídá objeveným hnízdům, která čítala až 24 vajec. Nabízí se tak domněnka, že troodoni snášeli svá vejce do společných hnízd, podobně jako dnešní pštrosi, kteří taktéž hnízdí pospolitě. V jejich případě samec vyhrabe mělkou jámu, do níž několik samic naklade svá vejce, na kterých se se samcem postupně střídají v sezení. Pokud by tomu u troodonů skutečně tak bylo, znamenalo by to další důkaz propojení vývoje mezi ptáky a opeřenými dinosaury.
Zdroj obrázku: sci.news